Základní škola Strmilov
Základní škola Strmilov

Pobyt ve Švýcarsku 2014

Pobyt ve Švýcarsku 2014

Pobyt ve Švýcarsku

Matěj Herout 7. třída

Schůzka měla být v Jindřichově Hradci na vlakovém nádraží přesně v 18:30. Když jsem tam dorazil, všichni spolužáci už čekali jenom na mě. Cítil jsem se trochu unaveně, protože předchozí den byl hodně náročný a já se moc nevyspal. Jakmile jsme byli připraveni, paní učitelka Tylková začala počítat, zda jsme všichni. Pak už stačilo jen nastoupit do přijíždějícího vlaku a najít si volné kupé. Našli jsme jedno prázdné, do kterého se vešla celá sedmá třída a nikoho jiného jsme tam nepustili. Poté, co jsem si uložil věci, jsem uslyšel klepání na okno. Vykouknu z něj a tam jsou všechny naše matky a každá dávala rady svému potomku. Pak jsem uviděl průvodčího, jak mává zelenou plácačkou a to bylo znamení, že už můžeme konečně vyjet.

Náš první cíl byla Praha. Byla docela daleko, ale všem cesta rychle utekla. Hráli jsme karty, povídali si a Tomáš Péč se pořád chodil ptát Patrika, jaké je aktuální skóre v hokeji. Když jsme dojeli, hned jsme šli do metra, které mělo namířeno na Florenc. Tam byla asi půlhodinová pauza, protože náš autobus tam ještě nebyl. Tak jsme zaháněli nudu otravováním přístroje na zjišťování příjezdů a odjezdů všech autobusů a vlaků. Jakmile náš autobus od Student Agency konečně dorazil, nacpali jsme se do něj a obdivovali pohodlné sedačky a malé tablety. Asi do dvou hodin jsem sledoval Teorii velkého třesku a pak jsem konečně usnul.

Ráno mě vzbudila pasová kontrola na hranicích s Německem a Švýcarskem. Po ní jsme za chvíli přijeli do Curychu, kde jsme si schovali naše zavazadla a šli se po tom nádherném městě podívat. Navštívili jsme spoustu míst, například radnici s modelem Curychu asi ze 14. století nebo kostel, pod kterým byla i krypta s nějakým kamenným králem, jehož jméno si už nepamatuji. Po dlouhé cestě pěšky byl každý rád, když už jsme konečně nastupovali na loď, která nás měla převézt přes velké jezero. Po vylodění na nás čekal vlak jedoucí do Trubschachenu. Cesta trvala asi čtvrt hodiny. Na nádraží na nás už čekali všichni naši švýcarští kamarádi a jejich rodiče. Přivítali jsme se, pozdravili a rozešli se do svých dočasných nových domovů.

Druhý den ráno jsme vyrazili na něčí farmu v horách. Ukázali nám dřevěné výrobky a vzali nás na procházku do nedalekého lesa. Naše cesta lesem končila u malého jezírka, ve kterém měli příbytek malí čolci a žáby. Když jsme se vrátili na farmu, ukázali nám krávy, malé kozy a pozvali nás na oběd. Byl moc dobrý a všem chutnal. Po obědě následovala malá soutěž o ptačí budku. Šlo o to, že jste museli na papír napsat co nejvíce zvířat, o kterých jsme si dneska povídali. Vyhrála Eva Paušová asi se čtyřiceti zvířaty. Pak jsme šli ven a paní nám ukázala malý traktor, který umí jezdit i do velmi prudkých kopců. Při té příležitosti jsme udělali i velkou společnou fotku. Následovala cesta domů a Švýcaři nás všechny vzali do krytého bazénu ve vedlejším městě. Večer se také konal večírek u Sáry na půdě.

Následující den jsme jeli do hlavního města Švýcarska, Bernu. Navštívili jsme hodně vysokou věž, ze které byl výhled na celé okolí. Museli jsme vyjít asi 350 schodů, ale ten výhled stál určitě za to. Také jsme se šli podívat na výběh medvědů. Měli je tam proto, že medvěd je symbol Bernu. Zhlédli jsme i krátké představení o Bernu a měli jsme rozchod. Prošli jsme skoro celým Bernem až ke kovovým sochám nějakých lidí, kde jsme udělali další společnou fotku. Večer se konal další večírek u stejné hostitelky.

Další den jsme šli pešky na výlet do hor opékat buřty. Cesta byla ze začátku jednoduchá, protože jsme šli po silnici a lesní cestě, ale později se cesta proměnila na nebezpečně úzkou cestičku, která vedla kolem propasti. Bylo tam opravdu velké riziko pádu ale naštěstí nikdo nespadl. Když jsme došli na určené místo, průvodce nám ukázal krásnou jeskyni, která zevnitř vypadala jako obrovská kopule. Po vydatné svačině jsme se vrátili zpět domů a má rodina mě vzala do obchodu s tou nejlepší čokoládou na světě. Vyráběla ji švýcarská firma Kambly. A večer se konala poslední diskotéka.

Ráno jsme mohli dlouho odpočívat, protože minulá noc byla dost dlouhá. V pět hodin odpoledne jsme se všichni shromáždili před nádražím, rozloučili se a odjeli zpátky domů. 

Datum vložení: 2. 6. 2014 15:48
Datum poslední aktualizace: 23. 4. 2020 15:49
Autor:

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
28 29 30 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31 1

Rozpis zvonění

  1. hodina 07.45 - 08.30

  2. hodina 08.40 - 09.25

 3. hodina 9.40 - 10.25

4. hodina 10.35 - 11.20

 5. hodina 11.30 - 12.15

 6. hodina 12.25 - 13.10

7. hodina 13.15 - 14.00

  8. hodina 14.05 - 14.50

 

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Volně ke stažení:
Následující
Předchozí